Sumerská literatura + díla

16. září 2012 v 11:10 | L.P. |  Literatura

Sumersko-akkadská literatura

· Území mezi řekami Eufrat a Tigrid

· Dnes na území Iráku

· Mezopotámii osidlovali Sumerové (byl to vyspělý národ, vynalezli např.: pluh, kolo)

· Také položili základy vědních oborů

· Užívali obrázkové (piktografické) písmo, později klínové

· Toto písmo převzali i jiné národy, jako Akkaďané, Asiřané a Babiloňané

· Psali na hliněné destičky

· Prameny těchto národů si předávali navzájem, mnoho se nedochovalo

· Největší nález objeven v 19. Stol. Byla knihovna v městě Ninive

· V celku se dochovali: Nářek nad zkázou města Uru, Epos o Gilgamešovi, Emuna Eliš (= epos o stvoření světa


Piktogram

o je grafický znak znázorňující pojem nebo sdělení obrazově

o Většinou jde o malý a srozumitelný nákres věci


Klínové písmo

o Znaky byly otiskovány rákosovým pisátkem do hlíny, která mohla být následně vypálena

o Klínopisné znaky mohou být i tesány do kamene či psány na jiný materiál.

o Od Sumerů ho převzali Akkaďané, kteří toto písmo částečně upravili pro svou semitskou řeč

o Písmo však zůstalo z principu slabičné

o Klínové písmo akkadských dialektů většinou není jednoznačné - znaky mají obvykle hodnotu slabikovou mohou mít i hodnotu logogramu, tedy hodnotu celého slova

o Kromě toho mohou prostě jen označovat druh slova, které následuje (např. GIŠ "strom, dřevo" či DINGIR "bůh"), aniž by se četly

o Takový znak, který obvykle stojí před slovem, se nazývá determinativ

o Jeden znak může být čten několika způsoby a naopak jedna slabika může být zapsána několika různými znaky

o Toto písmo však nepřevzaly jen mezopotámské semitské jazyky, ale i např. vzdálenější indoevropská chetitština

o Díky slabičné formě znaků mohl pak Bedřich Hrozný chetitské texty přečíst a dešifrovat řeč.

o Úprava babylonského klínopisu pro starou perštinu, která počet znaků notně omezila.

o Existuje i klínové písmo ryze hláskové- Zde každý znak odpovídá jedné (sou)hlásce

o Příkladem tohoto použití klínopisu jsou texty psané v ugaritštině


Epos o Gilgamešovi

(asi 2000 př.n.l.) Babylonský epos, nejstarší ve světové literatuře


I. Má spojitost s městským státem Uruk

Původně hrdinské zpěvy šířené ústním podáním od 3. Tis. n. l.

Po vzniku klínového písma byly zapsány ve verzi sumerské, akkadské, starobabylonské, asyrské, chetitské, churritské

Kanonická verze = novoasyrská (v Aššurbanipalově knihovně v Ninive)

Má 2 části - přátelství Gilgamaše a Enkidura a Gilgamešovo úsilí o nesmrtelnost


II. Obyvatelé města Uruk si stěžují na krutého vládce Gilgameše a prosí bohy o pomoc (byli nuceni k těžké práci na městských hradbách); bohové stvoří polodivocha, siláka Enkidua (žije ve stepy se zvířaty, chrání je před lovci); nevěstka Šachmata dokončila jeho přeměnu v člověka; vítězný zápas Enkidua s Gilgamešem, poté přátelství obou (1.-2. tabulka); podniknou společnou cestu do libanonských hor zničit krutého obra, strážce cedrového lesa Chuvavu (s pomocí boha slunce Sameše); láska proradné bohyně Ištar je Gilgamešem neopětovaná, za to je potrestán - příchod nebeského býka na zem;Gilgameš a Enkidua ho zabijí, Enkidu je za urážku bohyně proklet a umírá (3.-8. Tabulka); Gilgameš z zalu nad přerušeným přátelstvím hledá tajemství věčného života na poušti u jediného nesmrtelného člověka Uta-napištima (přežil potopu světa); Gilgameš nesmrtelnost nezíská - unaven nevydržel bdít 6 dní a 7 nocí; rostlinu nesmrtelnosti vylovenou ze dna oceánu mu v nestřežené chvíli pozřel had (9.-11- tabulka); navrací se do Uruku - vědomí konečnosti lidského života a ocenění vlastního díla, které přetrvá i po smrti člověka (mohutné hradby Uruku); 12. Tabulka - rozhovor Gilgamošův s duší Enkiduovou z podsvětí o pochmurném životě po smrti


III. Král Gilgameš - polomytický sumerský vládce, je tedy pravděpodobně historická postava (vládl na přelomu 4.a3. tisíciletí př.n.l.), byl to tyranský vládce Uruku, v eposu představen jako bytost ze dvou třetin božská, z jedné lidská, moudrý, všehoznalý


IV. Epos o smyslu a významu přátelství a o marném hledání tajemství věčného života a nesmrtelnosti . "Když bozi stvořili lidstvo, smrt lidstvu dali v úděl, život však do svých rukou vzali si" ; stálý boj s osudem; význam díla vykonaného ve prospěch a pro blaho jiných


V. Monumentální nejstarší hrdinský epos mezopotamské kultury, pravděpodobně vznikal postupně - epizody se liší stářím a původem: Nejstarší je asi vypravování o Enkiduovi (bohové byli původně zobrazováni jako zvířata); Ištar byla v novobabylonské době kněžnou lásky a dobra; pověst o nebeském býku byla původně samostatná; vypravování o potopě světa byla známo už ve 4. Tis. př.n.l.

Rozsah: po 330 verších na 12 tabulkách

Prolog + 4 části

Vliv na řeckou a hebrejskou kulturu, bájeslovné epizody se zachovaly v evropské kultuře; vyprávění o potopě světa převzali z Bible
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama